Historický zámek v Kamenici, bývalá vila slavné továrnické rodiny Ringhofferů, je dnes národní kulturní památka. Je osazen v ucelené kompozici zámeckého parku, na vyvýšené ploše nad dnešním průmyslovým areálem SAF. Prostor zámeckého parku je řešen jako jednoúrovňový prostor, jeho jižní a východní hrana je zpevněna hradbou nad přiléhajícími svahy. Tato kompozice vytváří monumentální terasu nad celým údolím. Průmyslový areál, sevřený strmými svahy, je naplněn. Najít další místo na rozvoj je obtížné. Proto vznikla myšlenka využít areál národní kulturní památky, který je v majetku průmyslového podniku. V bývalém zámku zprovoznit učiliště, výsostně pro specifické potřeby továrny a do jeho zahrad umístit špičkové vývojové a diagnostické pracoviště. Tento vztah dorůstající mládeže a ambiciózního high-tech provozu jsme shledali hned na začátku úkolu jako velmi podnětný. Zadání bylo pro architekta nesmírně obtížné. Jak důstojně umístit do zámecké zahrady průmyslný provoz? Jak myšlenku prosadit? Nakonec nás zláká tradiční myšlenka: zámek, park, oranžerie – zde současně technologicky interpretovaná. Proto si zkoušíme představit „skleník“, úzký přízemní objekt, jako moderní součást stávající hradby – showroom současného aplikovaného výzkumu bdící nad výrobou v údolí..
Koncepční skica
Rádi bychom podpořili celistvost jednoúrovňové zahrady, ve které by měl být zámek středovým těžištěm. Dosahujeme to umístěním liniové novostavby v dostatečném odstupu od zámku, lemujíc hradbu terasy. Domníváme se, že by zde mohl vzniknout zajímavý vztah mezi plánovaným učilištěm v zámku a aplikovaným vzděláním, tedy laboratořemi se zkušebnou.
Situace
Myšlenka vztahu zámeckého parku a oranžerie je v soudobé architektuře už často moderně použitá. Prosklená skleníková stavba působí v zahradách samozřejmě a naopak z interiéru je příjemné užívat vizuální propojení s okolní zelení. Fasáda námi navrženého centra zrcadlí zeleň parku a členité prvky jižně nasvětlené zámecké fasády. Snažili jsme se dosáhnout výrazu jednoduché a subtilní ocelové konstrukce vyplněné skleněnými plochami. Skleníkový výzor dosahujeme hustějším vertikálním dělením s přiznaným rastrem. Považujeme za vhodné docílit kontrastu mezi historickou stavbou zámku a novým objektem vývojového centra. Historizujícím přístupem bychom nikdy nedosáhli přirozený vjem nové stavby. Také by tím mohlo dojít k oslabení původního výrazu zámku, který naopak v kontrastu vynikne. Při návrhu bylo žádoucí co největší objem skrýt pod zem a do zahrady usadit objem co nejsubtilnější. Proto prostory, které nepotřebují tolik denního světla (dílny, technologie a zkušebny) umisťujeme do podzemního podlaží a na úrovni zahrady ponecháváme jen čisté laboratoře, zasedačky a kanceláře – jako „moderní high-tech showroom“ budoucího směrování mateřské SAF. Novostavba souběžně lemuje jižní hradbu terasy a vytváří u ní stíněný ochoz, ze kterého je výhled na rozlehlý výrobní areál. Při tvarování jižní fasády jsme se snažili chránit interiér před přímým slunečním světlem a nežádoucím tepelným ziskem. Střecha nad nadzemním podlažím bude zazeleněná, technologické prvky v ní budou přiznány.
Půdorysy
Pohledy
Kontrolní dny
Večerní pohled
Večerní pohled
Kontrast starého a nového
Prezentace firmy
Barva v interiéru
Barva v interiéru
Schodiště
Průhled chodbou
Video "Stavba roku Středočeského kraje 2020". Dále si můžete poslechnout rozhovor s námi v Klubu Rádia Junior.
Ďuro Smoleň
Vítězslav Rejšek
Štěpán Abt