Naše škola by měla stát v nábřežní řadě zcela výjimečně. Jako poznání mezi nápady. Jako svátek mezi dny. Právě dnes bolestně shledáváme, že vzdělání nejmladších je nezbytný základ zdravé a odpovědné společnosti. Dům to musí nést a připomínat. Naše škola ukračuje z řady. Je Dáma v předsunuté řadě pěšců. Odstupem dostává důstojnost a tvoří u nábřeží svůj prostor - předpolí. Jako před zámkem. Dům roste z mírně vyvýšené piazzetty nad nábřežím. Vzdělání se vznáší nad životem. Dorost poznává daleké výhledy. Široké schodiště vede vzhůru. Piazzetta je prvek komunitní a zčásti veřejný. Vyzvednutím nad úroveň ulic dostává jiný, bezpečnější a polo-veřejný charakter. Prostor před školou je místo společenské. Naše škola je obydlená konstrukce. Skelet svobody. Řád pro improvizaci.
Natália Kostelníková
Štěpán Abt
Ďuro Smoleň
Jakub Jarošek